Tak nějak upřímně si myslím, že na tuhle Moravici jen tak nezapomeneme. A věřte nevěřte, chvílemi byla i místa, kde byla skrze houf lodí vidět voda
Ale jinak jsme byli sehraná parta, Hanka nám ukázala, že jak se z lodě vystupuje, tak se do lodě nastupuje, pitný režim jsme dodržovali příkladným tempem, Lenička se z počátku bála a pak už jí to nebavilo, Lenka si nechala mobil u Radima, Salám si nechal pytel u nás a příště na Moravici jedeme asi v pondělí
Takže ahóóój parto.
Tak jsme po nějaké době (když vynechám Plachty a Platany
) konečně vyrazili na společnou akci. Navštívili jsme vernisáž osmi umělců, přičemž jedním z nich byla Kuře. Výstavu zahájil ThLic. Vladimír Šiler, Dr. a hudební doprovod obstaral Jindřich Holubec. Výstava probíhá na dole Michal do 30. 7. a pokud jste se nezúčastnili vernisáže, můžete se zajít podívat alespoň dodatečně. I když jedno z vystavených děl bylo na vernisáži trochu jiné, než ho uvidíte později ... 
Záhadně nám někam zmizel původní text, takže to tak nějak musím napravit. Zářiové počasí bylo letos takové všelijaké, ale tím, že nepršelo a nemrzlo, jsme si to užili. Rumu bylo jako vždy dost, špekáčky se špekáčily a voda tekla dolů, dolů a dolů.
Po deštích, deštích a deštích se konečně vyklubalo slunce a my (čti Petra, Kmiňas, Ela, Nudle a Bob) jsme vyrazili do Beskyd na Kněhyni, kde bylo tak krásně, že jsme jako fakt koukali. Auto jsme tentokráte nechali až Pod Stolovou u místní restaurace a pak už jsme stoupali klasickou cestou po žluté kolem Leopoldky na rozc. Malá Stolová, dále kousek po červené směr Kněhyně - sedlo a potom prvně v životě neznačenou severní cestou až na vrchol Kněhyně. Úžasné výhledy na Lysou horu, Ondřejník, Pustevny a Radhošť. Prostě pecka.
V počasí takovém, že by se i mlha dala krájet (bože, co mě to zase napadlo, asi by se ke psaní příspěvků měl zase vrátit Kantor:-) jsme úspěšně zdolali vrchol Velké Čantoryje, rozhlednu, státní hranici i tři malebné zahrádky (myslím tím jako hospůdky). A jelikož nemám zrovna čas na vkládání fotek (a jelikož to neumím:-), udělám malou reklamu Lemrouchovu oKu. A že bylo fajně jak cyp, o tym žadna! Stači sledovať naše spokojene ksichty na fotkach.
Tento výlet se sice nemůže chlubit příliš velkou účastí, nicméně všichni dva turisté si ho rozhodně užili 
Po zaparkování v obci Morávka nás čekala procházka k hrázi přehrady a následně kolem celého vodního díla, které naštěstí není příliš rozlehlé; i tak se jedná cca o 10 km.
Přibližně dvanáctikilometrová procházka v okolí Ostravy, které se zúčastnilo na naše poměry docela hodně lidí (a to i těch, kteří s námi na výlety obvykle nechodí). Nejdříve jsme se bez nehody svezli tramvají č. 5 z porubské smyčky do Zátiší a odtud nás už směrem přes Klimkovice na Vřesinu čekala jen spousta bahna, bláta a jiných podobných radostí. Svačinek byla tentokrát celá řada, takže hlady ani žízní jsme rozhodně netrpěli. Přesto nemohla chybět zastávka na Mexiku (pivo, tvarůžky, klobása, hermelín; výhledově sele).
Další z řady letošních výletů se snahou užít si poslední záchvěv zimy (jak už několik týdnů slibují meteorologové). Nicméně Beskydy (konkrétně cesta mezi Frýdlantem n. O., chatou Ondřejník, vrcholem Skalka a Kunčicemi p. O.) tradičně rozmetaly veškeré předpovědi počasí na hromadu těch bílých srač..., vlastně vloček. No a občas se přidala nějaká mlha, takže panoramata nic moc (spíše nic než moc), ale jinak to bylo docela fajn ... A seznámili jsme se s nějakou exotickou (konkrétně italskou) rasou psa, ale jméno vám už nepovím ...
Šestý ročník našich oblíbených nočních Lysohrátek, kterých se tentokrát zúčastnili Petra, Bob, Kmínek, Radim ek, Ivánek a Kantor. Letos jsme zvolili termín vhodný k oslavě Kantorových narozenin a řekl bych, že to byl dost dobrý nápad. Jenom bych pro příště chtěl stanovit jasná pravidla: Pokud oslavenec napíše "neberte alkohol, bude ho dost", znamená to, že nemáte brát alkohol, protože ho bude dost
Pak to dopadne tak, že člověk musí pít kalvados, malinovici, rum, Jägermeister a kdoví, co ještě ... No a co z takového víceboje vznikne?
Po tříleté pauze se konečně oslavy pana Silvestra opět uskutečnily na všem dobře známé chatě na Valštejně. Oslava (alespoň pro většinu z nás) začala už 30. prosince. A protože jsme přípravu na tuto akci pojali skutečně zodpovědně, jen málokdo se dočkal osmé hodiny večerní ve střízlivém stavu 